Reklama
 
Blog | Petr Němec

Dejme Ukrajincům zbraně. Bojují i za nás.

Pokud se Pobaltí a Polsko chystají na možnou agresi Ruska, měli bychom udělat aspoň to nejsnadnější, co jde. Dát zbraně Ukrajincům, kteří agresi Ruska již čelí. Ukrajinci jsou odhodlaní bojovat za svou zem a umírat. Poláci a občané Pobaltí také. Náš národ toho není patrně schopen. Má však šanci zachovat se aspoň správně (či cynicky) a pomoci Ukrajincům. Bojují totiž i za nás.

Je zarážející, jak dlouho Rusku procházejí absurdní lži o ruských turistech na východě Ukrajiny a kolik energie Západ vynakládá, aby je stále vyvracel.  Možná neumíme uvěřit především tomu, že Rusko tak okatě lže. Nevěříme, že stačí říct, že nebe je zelené a tráva modrá a z vojáků jsou turisti a z ruských tanků tanky ukrajinský horníků. Ruské lži si zaslouží jen výsměch, jakého se dočkal Lavrov v Mnichově.

 

Jsme idioti

Reklama

Jenže až se jednou budou naši potomci v dějepise učit o naší době, budou se smát především nám: „Paní učitelko, to vám nevěříme! To jako na začátku 21. století stačilo, aby si vojáci jedné země sundali z ramen vlaječku a jejich prezident řekl, že to jsou turisti, a oni pak mohli beztrestně napochodovat a vjet na tancích do jiné země? A nikdo tomu neříkal válka a nikdo nic nedělal? Vážně? To si děláte legraci!“ Budou si myslet, že jsme byli úplní idioti.

A ano, jsme idioti. Bojíme se nazvat válku válkou. Bojíme se pomoci oběti, neboť bychom museli přiznat, že tu je i agresor.

 

Putin musí mít větší cíl

Co od Putina čekáme? Že nechává umírat vojáky na východě Ukrajiny jen tak? Z rozmaru? Že sankcemi ničená ekonomika nemá být oběť pro nějaký větší cíl? Co čekáme od vůdce, který poslední dekádu věnoval tomu, aby omezil opozici a svobodná média na minimum? Co čekáme od společnosti, která je masírována propagandou o tom, že jsme hrozbou a neděláme nic jiného, než že škodíme Rusku?

Rusko zahodilo za hlavu více jak dvacet let sbližování se se Západem. Putin zničil nadstandardní vztahy dvou bratrských národů, aby si udělal ze čtyřicetimilionového národa Ukrajinců své nepřátele. Krym ani ta malá část Luhanska a Doněcka rozhodně takovou cenu nemají. Toto všechno musí být vyváženo něčím mnohem větším. Natrvalo rozvrácenou Ukrajinou? Dalším územím Ukrajiny? Rozvratem křehké jednoty EU a NATO? Nevím. Ale kvůli tomu, co má teď Putin v rukou, by to všechno určitě nedělal. To je málo. Putin je všechno, jen ne hloupý.

 

Diplomatické divadlo, nikoliv šachy

Rusové zabíjejí Ukrajince. Zabíjejí Ukrajince na Ukrajině. A ti Rusové jsou ruští vojáci s ruskou výzbrojí, s ruskými děly a v ruských tancích. A dělají to na rozkaz „dobrovolně“ jako turisti. To je vojenská agrese. A děje se to v Evropě, jen kousek od nás. To je šílené a před pár lety ještě naprosto nepředstavitelné.

Ukrajina si zaslouží naši morální, finanční i vojenskou pomoc. Ukrajinci jsou odhodlaní své území bránit a umírat za svou vlast a svobodu. Potřebují ale moderní zbraně a výcvik. Kdy jim pomůžeme? Až padne Mariupol? Kyjev? Lvov? Potřebují pomoc hned teď.

Možná už je pozdě, ale možná bylo pozdě už na samém začátku. Rusko může dosáhnout zhroucení Ukrajiny kdykoliv a bylo tomu tak už před Krymem, natož nyní. Putin se asi snaží o to, aby se Západ do konfliktu na Ukrajině aktivně zapojil. Nezpůsobujeme si ale větší újmu tím, jak se snažíme vyhnout tomuto cíli Putina, než kdybychom tuto výzvu k nepřímé konfrontaci přijali?

Nevím. Je tu tolik otázek, nejasností a strachu. Diplomatické šachy jsou složité a nepřehledné. Od stolu ve Vršovicích o nich vím prd. Ale hraje vůbec Putin nějaké šachy? Není to z jeho strany spíše jen diplomatické divadlo?

Jestli jsme se měli z druhé světové války něčím poučit, tak tím, že je možné zfanatizovat vzdělaný a civilizovaný národ a že může v diplomacii vítězit jednoduchá a primitivní agrese silnějšího. Stejně bychom si měli odnést poučení, že vzdělaní a kulturní lidé mohou páchat ta největší zvěrstva.

Britové a Francouzi hráli s Hitlerem diplomatické šachy. Obětí této hry byla naše vlast. Zprávy o plynových komorách byly tak nepředstavitelné, že jim nikdo nevěřil, dokud Američani a Sověti nenarazili na první koncentrační tábory.

Před dvěma roky by nikdo nevěřil, že Rusko si vojenskou agresí anektuje Krym a bude mu k tomu stačit tvrzení, že to nejsou vojáci, ale místní nespokojenci. Žijeme v realitě, kterou by před dvěma roky považoval každý za naprosto absurdní a nereálnou. Tuto realitu vytvořil Putin. Má smysl snažit se mu vidět do hlavy, jako se to snažila dělat Francie a Británie v roce 1938 s Hitlerem?

 

Dělejme, co je správné nebo aspoň cynické

Smysl už má dělat jen to, co je správné. Správné je pomoci Ukrajině. Stejně jako by bylo v roce 1938 správné pomoci Československo.

Ukrajina je velká země a Ukrajinci jsou odhodlaní ruské agresi čelit. Dejme jim zbraně a podporu. Jestli Rusko chce střet se Západem, nechť tento střet proběhne na Ukrajině. Ať umírají za svou vlast Ukrajinci. Nechejme Rusy vojensky, finančně i doslovně krvácet na Ukrajině.

Když už naše vláda odmítá dělat, co je morální a správné, což je s naší historickou zkušeností obzvláště ostudné, chovejme se tedy aspoň jako skuteční sobci a cynici. Dejme Ukrajincům zbraně, ať umírají v boji s Rusy oni i Rusové. Jestli Rusko potřebuje konflikt, nechť se odehrává mimo naše území a neteče naše krev. Je to cynické, ale když se morálně na nic víc nezmůžeme?

Pobaltské státy a Polsko se připravují na možnou agresi Ruska. Co děláme my?

Pokud promarníme příležitost, aby za nás ve střetu s Ruskem bojoval čtyřicetimilionový národ, tak jsme skutečně idioti. Jestli pak budou naši vojáci muset umírat v Pobaltí či Polsku, je jejich krev na rukou našich současných proruských politických elit.