Chci tím naznačit, že ani doktor ve skutečnosti nemá zájem na tom, aby se člověk uzdravil. O propojení lékařů a farmaceutických spol. tady snad nemusím psát, jedná se o poměrně medializované téma.

Stejně tak si vemte, že dříve věci déle vydrželi. Dříve jste si koupil kabát na půl života, boty na dlouhá léta a já nevím co. Dneska se vám špičkový výrobek porouchá za 3 měsíce. Je to možná dnešní doba, snad snaha co nejvíce prostředky života točit. to je ale jiná debata.

Nelze takto tvrdit, že celý soudní systém je naprogramován tak, že se bez právníka neobejdete. Jedná se o právě jednu z chyb v systému, která advokáty zvýhodňuje. A proto na ni Petr poukazuje. Útočení na celý systém kvůli jistým špatným nastavením systému je oblíbená chyba médií a dnešní doby. Když máte výrobní pás a jedna část (institut) nefunguje, tak ji spravíte. Problém je v tom, že časem všechny lidské systémy „korumpují“ a určitá skupina lidí udělá „špatnou součástku“ aby ji využila. Ostatní tu jsou od toho, aby řekli,tak to ne, tohle se musí spravit.

V prvním případě je exekutor pochopitelně darebák a je postihnutelný. Darebákem je ale jen ten jeden exekutor.

V druhém případě exekutoři jen dělají to, co jim zákon dovoluje, ale pak nemá význam nadávat na exekutory, ale na zákony.

Já jako věřitel pochopitelně po mém exekutorovi chci, ať dělá vše, co mu zákon dovoluje, pokud to povede k co nejrychlejšímu vymožení peněz. Byl bych hloupý, kdybych chtěl opak.

Mimochodem, má zkušenost od soudů je, že když se dlužník uráčí k soudu přijít (v 80 % případů to tak není) a soud poprosí o splátky, tak soud vydá rozsudek ve formě splátek. O takovou prosbu si zvládli říct lidi, o jejichž vyšším než základním vzdělání lze pochybovat, takže člověk nemusí být žádný právník, ale stačí, aby svůj problém chtěl řešit, zvedl zadek, došel na soud a řekl, že chce splátky. Soud tomu většinou vyhoví.

Jestli se někdo uráčí řešit problém až ve stádiu exekuce, tak to je prostě pozdě. A to, že se někdo o dluhu dozví až od exekutora, to prostě není ve většině případů pravda a u toho zbytku to je způsobeno neřešením svého bydliště a doručovací adresy, což je opět jen jejich problém. Smutné příběhy „justičních“ omylů jsou opravdu jen výjimka.

Jinak o exekuci na gigantické „firemní“ dlužníky neslyšíme (ať tím už myslíte cokoliv), protože takové případy je efektivnější řešit insolvencí, protože by to tím stejně skončilo. A o konkursech myslím slyšíme celkem často.

Pokud nemají advokáti práci, jak uvádíte, velela by logika trhu zlevnit, ovšem to se neděje. Mám ověřeno, že advokát raději udělá něco zadarmo, než by slevil z hodinovky. Pro mě je to znak kartelu. Postačí to u soudu?

V posledním odstavci uhýbáte k výjimkám. Ty tisíce bagatelních sporů o pár stovek, které vytáčejí veřejnost, řeší advokáti „přes kopírák“. Soudci to řeší plaťákem na základě velmi vratkých důkazů. Tam je 300,- za úkon bohatě dostačujících.