Průvodčí na ni dobrých deset minut křičel, že je vyžírka, že vysokoškoláci jenom vysávají peníze z „obyčejných lidí“, co něco skutečně dělají, že on chudák na ně všechny platí a přitom žádnýho vysokoškoláka nikdy nepotřeboval, a podobně.

Svým nebubřelým primitivismem nás prostě všechny uzemnil. Vy také. Gratuluji.

PS: Zkuste si zjistit, jak nejlepší firmy ve světě najímají absolventy filozofických fakult – jsou rozebraní už ve třetím ročníku. Protože oni nevidí svět černobíle. Dokáží přicházet s originálními řešeními, na které by nikdy nepřišlo ani deset nejlepších inženýrů. Ale to je zcela mimo vaše chápání světa. Třeba jednou vylezete ze své ulity, přeju Vám to. Mějte se.

Naštěstí světový trh je neúprosný a už nám to dává sežrat – jen slepý by neviděl, jak docházejí peníze na všechno to tlachání. Otázkou je pouze, jak hluboko bude muset úpadek dojít, do jaké bídy zabředneme, než se rozsvítí i v zabedněné palici anonyma CK. Pak už to budou chápat všichni.

Nepřekvapuje, že nemáte odvahu se podepsat.

Jakákoli diskuze o tomto složitějším tématu s někým, kdo vidí svět takto černobíle (rozuměj: skutečný svět je na jeho schematické technické vidění světa příliš složitý, aby mu porozuměl), takže označí cokoli, co není technické nebo přírodní vzdělání za „nekvalitní už oborem samým“ je zcela zbytečná.

Styďte se, právě jste se naprosto znemožnil.

V tomto ohledu super zkusenost, mnoho studentu pak u firem uz zustava. Navic maji praxi a k tomu si pisou diplomku tykajici se jejich staze, takze pro firmu.

Tahle mantra je tržní, ale pro život ve svém celku společnosti šílená. Něco za něco, každý za svý. Rodič na rodičovské dovolené, dítě, senior … co ještě jako musí tvořit za hodnoty, aby mezi námi mohli žít?! Proberte se.

Co je efektivnější? Pracovat ve své branži a platit si odborníka na péči nebo se budeme každý starat o svý stylem „něco za něco“ a budeme odbíhat z práce a zvládat dalších 5 branží sami a neodborně?

Žijeme ve společnosti inteligentních lidí, kde je jistá zdravá míra přerozdělování na správu efektivní a moudrá.

V podobných oborech (zakázková výroba strojů) se většina schopných obchodníků rekrutuje z původních techniků, zejména konstruktérů. Bez této předešlé praxe by nebyli adekvátními partnery svých zákazníků. Logicky tedy z některých konstruktérů jsou v rámci profesního růstu vedoucí (těch může být ale jen omezený počet), z dalších „techičtí“ obchodníci, někteří zůstanou jako špičkoví specialisté věnující se výzkumu. Proto i ten rozdíl mezi řad. mladým konstruktérem a zkušeným tech. obchodníkem.