Reklama
 
Blog | Petr Němec

Amnestie je špatné rozhodnutí

V očích občanů amnestie státu rozhodně neprospěje - není totiž spravedlivá. A odůvodnění svátkem, který nikdo neslaví, zavání egem starého politika.

Prezident Klaus ve svém novoročním projevu vyhlásil dílčí amnestii. Své rozhodnutí oznámil suše a s  odkazem na výročí 20 let vzniku samostatné České republiky. Vše ve třech větách. Klaus tak na závěr svého funkčního období vytáhl amnestii z kategorie „oslava významné události“. Dle mého zcela špatně.

 

Svátek nesvátek

Reklama

Česká republika má sedm státních svátků. Den obnovy samostatného českého státu rozhodně není svátkem, který by v lidech rozprodil významnější emoce. Prvně je to tím, že je spojen se silvestrovským veselím, respektive s posilvestrovskou kocovinou, a za druhé je zde obdobný svátek, který se těší mnohem větší úctě – 28. říjen, tedy Den vzniku samostatného československého státu. Tento den vnímáme jako vznik „našeho“ státu a vzbuzuje v nás tento pocit mnohem silněji. Datum 1. ledna 1993 si nespojujeme se vznikem samostatné České republiky, ale s rozpadem Československa*, a to je velký rozdíl. A nic na tom nemění fakt, že oba národy jsou nyní spokojené a rozdělení rozhodně nepovažují za chybu.

Pokud chtěl Klaus využít amnestii k oslavě nějaké události, nabízelo se mu před třemi roky, ke Dni boje za svobodu a demokracii, výročí 20 let od sametové revoluce. Výročí, které si lidé připomínají a nad kterým přemýšlí. Kolik z nás prvního ledna dumá nad tím, jak by se nám asi žilo se Slováky v jednom státě? A kdo z nás si sedmnáctého listopadu nepoloží otázku, jak by se asi žilo, kdyby tu byli stále u vlády komunisti?

Klaus právo amnestie na výročí sametové revoluce, události vycházejí z celonárodního hnutí a symbolizované Havlem, nevyužil. Využil jej k výročí vzniku samostatné České republiky, respektive rozpadu Československa, tedy díla svého, které vzešlo z aktivity politiků.

Klaus se ve svém projevu nevěnoval významu naší samostatnosti. Nemluvil o přínosech našeho samostatného státu pro náš národ. Nemluvil o výhodách samostatné cesty dějinami. Pouze řekl, že je zde výročí. Dvacet let. Toť vše. Jinak mluvil o novém roku, stavu země a tak dále. Jako vždy. Tedy jen podtrhl to, že Den obnovy samostatného českého státu je zcela ve stínu Nového roku. Ostatně v kolika předchozích novoročních projevech se věnoval tomuto tématu? A kolik projevů politiků zaznívá a kolik slavnostních ceremoniálů se pořádá k 28. říjnu a k 17. listopadu, a kolik k 1. lednu?

Amnestie, tak jak ji prezident vyhlásil a k jaké příležitosti, není připomenutím významné události. Jde buď o oslavu Klause samotného – jeho díla rozdělení federace a snahou zavést zde tradici amnestie k výročím této události, nebo jde o pouhé panovnické gesto odcházející hlavy státu, která chce ochutnat i tuto významnou ústavní pravomoc.

 

Amnestie státu spíše uškodí

Reakce ostatních politiků jsou smutné.  Zcela absurdně mluví o tom, že amnestie pomůže ulevit přeplněným věznicím a proto je dobrá. Může toto vůbec být argument pro amnestii? Pokud jsou věznice přeplněné a je to problém, tak to je chyba politiků. To oni zvolili špatnou trestní politiku, to oni zanedbali rozšiřování kapacit věznic. Amnestie přeci není řešení, které bychom měli chválit.

Je mnoho důvodů, proč s amnestií nesouhlasit a mi postačuje jen tento – trest má smysl, a pokud to je trest malý, tak jde o jeho symboliku. Jak pro odsouzeného, tak pro společnost. Odsouzený musí vidět, že společnost jej plácla přes prsty a společnost musí vidět, že špatnosti se trestají a že stát plní svou základní funkci – chránit občany před bezprávím a toto bezpráví trestat. Stát má chránit naše práva a být spravedlivý. A spravedlnost společnost vidí v tom, že je trestáno zlo – spravedlivým trestem.

Každý zásah do této spravedlnosti tak musí být opatrný. Pokud prezident udělil amnestii v takto široké míře, rozhodně nešlo o opatrný zásah.

Brzy se ukáže, kdo všechno byl amnestií ušetřen trestu a že toto společností rozhodně nebude vnímáno spravedlivě. Stejně tak se začnou ti, co si svůj trest odpykali, ptát, proč oni museli do vězení, ale jiný ne. A tuto stejnou otázku si budou klást ti, kterým nabude odsuzující rozsudek právní moci zítra, za týden či za měsíc. Zatímco jedni odsouzení budou slavit amnestii a snad i onen vznik samostatné České republiky, druzí díky ní budou vnímat svůj trest jako nespravedlivý a stane se v jejich očích nespravedlivá i naše republika.

Občané na náš stát a systém vlády nadávají. O tom, že je zde vláda práva a spravedlnosti, mnozí pochybují. První jména amnestovaných korupčníků a jiných výtečníků brzy ukážou, že amnestie rozhodně neposílí přesvědčení společnosti, že je se všemi zacházeno stejně a že jsme si rovni, ba právě naopak.

Klaus tak zcela nesmyslnou amnestií k oslavě České republiky jen opět podryl legitimitu systému, když ukázal, že spravedlnost není pro všechny stejná.

A je mi líto, že žádný z politiků nenašel odvahu jasně říct, že Klaus udělal zcela špatný krok.

 

 

 

*Pro upřesnění – rozpadala se „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nikoliv Československo.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama