Reklama
 
Blog | Petr Němec

Jsou to naše volby

Volba prezidenta je konečně "naše volba". Česi si ji užívají a také si uvědomují, že budou muset žít s jejími následky.

Dlouho se volalo po přímé volbě prezidenta. Dlouho ji politici slibovali. A dlouho se jim změna ústavy „nedařila“ prosadit, ačkoliv s ní všichni souhlasili. Nakonec jsme se přeci jen dočkali.

Dříve jsme sledovali volbu prezidenta jako: „Tak koho nám zvolí?“ Byli jsme v roli pasivních pozorovatelů. Vše bylo na poslancích a senátorech. V roce 2003 se jim podařilo zvolit prezidenta až na třetí pokus.  V roce 2008 na pokus druhý. Jaké obchody a sliby byly za volbou skryty, zůstávalo otázkou.

Se zaujetím jsme tak mohli sledovat především volby americké, kde se do prezidentské kampaně zapojuje velká část veřejnosti a volbami doslova žijí. Postavení hlavy státu u nás a v USA je zásadně jiné, avšak v obou případech hraje při volbě silnou roli „osobnost“ kandidáta.

Reklama

Nyní jsme si mohli poprvé užít něco podobného, co Američané. Sociální sítě se množí prohlášeními uživatelů, koho budou volit, jakož i kritikou kandidátů, se kterými zásadně nesouhlasí. Díky průzkumům veřejného mínění, které do druhého kola favorizují Zemana a Fischera, kteří jsou pro mnohé zcela nepřijatelní, a druhé kolo by brali jako volbu menšího zla, nikoliv jako volbu prezidenta, máme volby navíc okořeněny také taktizováním.

Příznivci kandidátů s menší podporou se snaží mobilizovat a přemluvit se navzájem na podpoře jen jednoho z nich, aby se do druhého kola dostal akceptovatelný kandidát. Občané se snaží přemluvit kandidáty bez šance, aby se vzdali. Velká část národa se děsí toho, kdo může vzejít z voleb, a přemýšlejí, zda to s tou přímou volbou byl dobrý nápad.

Byl to dobrý nápad. Musíme přijmout odpovědnost za svou volbu a její výsledek. Musíme se taky naučit žít s tím, že většina společnosti může mít jiný názor, a to i názor debilní. Přímá volba nás také motivuje k větší politické aktivitě a výměně názorů. A to je pozitivní. Taky jen nenadáváme na politiky, že všichni to jsou hajzli a zloději a všichni jsou stejní. Díky podpoře některého z kandidátů mluvíme o někom i pěkně, že někdo je i dobrý, něco umí a že si někoho vážíme, a že dáváme volbu nakonec tomu a onomu, protože… Hodnocení světa se tak stává trošku objektivnější, neboť není pravdou, že politika je jen negativní a politici jsou jen špatní. To by to tu vypadalo jinak, mnohem hůř.

Letošní volby jsou snad svou konstelací rozložení sil a odporem veřejnosti vůči některým kandidátům raritou. Děs z možných výsledků bude příště snad menší. I tak je hezké sledovat, jak volbami žijeme, taktizujeme a přemlouváme se, jak bereme odpovědnost do vlastních rukou. My občané, i umělci a další, co se do kampaní zapojili.

Jsou to naše volby. Užijme si to se vším všudy. I s následky. V nejhorším to bude poučení.

Budu však doufat, že hned poprvé ukážeme, že si umíme zvolit lépe, než když to mají v rukou poslanci a senátoři s jejich handlováním. Poslední dny ukazují, že nám dali velmi dobrou šanci je trumfnout, tak to nepokažme.

 

PS: A jako správný bloger musím prozradit svou volbu a egoisticky doufat, že to pro někoho může být určující a usínat s pocitem, že jsem pro vývoj u nás něco udělal:) Vím, nikoho tím nepřesvědčím, ale řeknu to i tak: „Volím Karla.“ 🙂

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama