Je to taková malá revoluce a konec jedné éry. Policie začíná stále častěji stíhat lidi za chování na internetu. Končí tak pomalu doba, kdy „internet“ snesl všechno. České síti i společnosti může změna prospět.
Bylo to asi v šesté třídě. Na internetu jsem poprvé narazil na nějaký chat. Povídání si přes počítač s lidmi? No boží! Cože, a ti lidi jsou dospělí? Můžu jim napsat, co chci? Ještě lepší! Pochopitelně jsem někomu jen tak napsal, že je debil a měl jsem z toho druhé Vánoce. Ten opojný pocit absolutní svobody a beztrestnosti byl úžasný! Vyrostl jsem z toho, ale něco stejně zůstalo.
Ať se snažím sebevíc, mé debaty na internetu jsou vždy ostřejší, útočnější a egoističtější, než ty stejné debaty s těmi stejnými lidmi ve skutečnosti. Proto tak rád potkávám lidi z internetu osobně. Většinou si náramně rozumíme a neshody na tom a onom jsou nám u výfuku, protože si povídáme o spoustě jiných věcí a pivo je dobré a holky krásné. Jenže když sedím zase u klávesnice, jsem v pokoji jen já. Komentář toho druhého, s kterým hluboce nesouhlasím, zrovna zaplnil celý můj monitor a je najednou středobodem vesmíru. Mým jediným životním posláním je náhle zadupat jej do země. To bude ale specifikem neosobní komunikace vždy, vždy bude trochu ráznější.
Sociální sítě a debaty jsou mocné. Podnikatelé to už dávno pochopili a na internetu si platí diskutéry „spokojené zákazníky“ a vlastní mnoho profilů či virtuálních fanoušků. Pochopili to i politici a není žádným tajemstvím, že nebyla náhoda, že jednu dobu nešlo otevřít žádnou internetovou debatu, kde by člověk nenarazil na něco o „strakách z ODS“ a pak zase o Kalouskovi, a bylo úplně jedno, že článek pojednával o tantrické masáži nebo nově objeveném členovci v Amazonii. A o působení proruských diskutérů na českém internetu není dnes snad už žádných pochyb. Sociální sítě a debaty jsou nástrojem marketingu i propagandy. Každému je už jasné, že to je prostředek, jak lidi ovlivnit a že jde o veřejný prostor. Právě proto nemohou mít na internetu místo projevy nenávisti, nesnášenlivosti a lživé pomluvy.
Padají první obvinění, padají první tresty. A je to tak dobře. Šířit nenávist a nepravdy je nejen hloupé, ale i nebezpečné. Pokud český internet začal vypadat jako žumpa a z rasismu se na něm stala norma a ze lží a nepravd „zpravodajství“, tak je třeba zasáhnout. Je to ošemetná věc, svoboda slova je obrovská hodnota naší společnosti. Ale tolerance a rovnost lidí také. Pokud nikdo nepochybuje o tom, že je nepřípustné, aby někdo v MHD vykřikoval před padesáti spolucestujícími: „Běžence tu nikdo nezval. Do plynu s nimi!“, tak musí být stejně nepřípustné, aby v tom MHD mlčel, ale na mobilu vyťukal na sociální sítí příspěvek stejného znění, kde si dané přečte lidí rovnou pět set nebo pět tisíc.
Je dobře, že policie a státní zástupci začínají toto řešit. Tvorba judikatury v této oblasti bude hodně zajímavá a už nyní nám přinesla něco pozitivního. Ústavní soud zúžil výklad toho, co je projevem poslance a nevyhověl ústavní stížnosti bývalého poslance Chaloupky, který byl odsouzen za své komentáře na Facebooku. Internet je veřejný prostor. Je to sice specifický prostor, ale je to interakce se skutečnými lidmi v rámci lidské společnosti, která se řídí zákony. Musíme tak přijmout odpovědnost za své chování na sítí. Končí jedna éra, ale jakmile se internet začal šířit mezi větší a větší počet lidí, bylo zřejmé, že takový den jednou přijít musí a že internet už nebude prostředím geeků, ale i obyčejných Čechů.