Reklama
 
Blog | Petr Němec

Nechybí dobří absolventi, ale dobří zaměstnavatelé

Miluji chytré řeči „ostřílených“ podnikatelů a managerů, kteří si stěžují na to, že z vysokých škol vycházejí absolventi, kteří nic neumí a musejí je vše učit.

V zásadě tím ale neříkají nic o našich vysokých školách, ale o sobě. Prvně to, že nemají peníze na kvalitní pracovní sílu (nebo za ni nejsou ochotni platit). A za druhé to ukazuje, že taková společnost není schopna pracovat se studenty a vychovávat si z nich budoucí zaměstnance, kteří pro ně budou chtít pracovat i po vysoké škole.

Zajímalo by mě, kolik absolventů MIT, London School of Economics,  Harvardu, Oxfordu či Princetonu ti chytří manageři oslovili s nabídkou práce. Asi žádného. Že by absolventi těchto elitních škol nesplňovali jejich nároky? Když ne oni, tak pak kteří? Asi žádní. Protože dobré vzdělání na dobré univerzitě je o tom, že absolvent umí přemýšlet a umí dále růst, dál se vzdělávat, analyzovat problémy, řešit je – vyřešit něco, co se na škole neučili, protože za těch 5 let se skutečně nedá naučit vše. A o tom to je.

Jenže „praxí ošlehaní“ podnikatelé a manageři, co všemu rozumí a všude byli dvakrát, si pletou univerzity s učňákem. Nejraději by byli, kdyby se na univerzitách studenti učili, jak funguje právě a jen ta jejich společnost Kolečko a šroubek s.r.o., protože přeci oni to dělají nejlíp. Takže přednášky o tom, jak má vypadat objednávka podle vzoru paní Jeníkové z prvního patra a jak se dělá tabulka podle pana inženýra Holuba, co sedí u kávovaru. Společnost Kolečko a šroubek s.r.o. pak každý rok nabere všech 90 tisíc absolventů. Ne. Vysoké školy musí produkovat univerzální absolventy, kteří mohou pracovat u pana X i pana Y.

Není pravda, že na trhu nejsou absolventi, kteří nemají praxi. Pomíjím to, že absolvent s praxí vypadá v hlavách zaměstnavatelů jako člověk, co má 25 let a 20 roků pracovní praxe v nadnárodní společnosti, což mohou nabídnout jen mladí z vybraných států Afriky a Asie, kteří mi vyrábějí boty. Absolvent s praxí je prostě někdo, kdo při studiu pracoval ve svém oboru, stačí rok či dva a jde to poznat. A já znám hodně takových lidí, co se snažili. Neříkám, že by to byly zástupy, sehnat práci při studiu bývá problém, ale pokud by zaměstnavatel o absolventa s praxí skutečně stál, měl by si z čeho vybírat. Jenže takový absolvent si taky vybírá u koho a za kolik. A to se už zaměstnavatelům tak moc nehodí.

Reklama

Kdyby zaměstnavatelé byli co k čemu, tak si nestěžují, že nejsou absolventi, co zapadnou přesně do jejich podniku, protože to ani nejde, ale snaží si je vychovat ze studentů. Nabízet práci studentům, kteří ji mnohdy vezmou i za mrzký peníz, a snažit se je vychovat a naučit dle svých potřeb, aby mohli studenti jako čerství absolventi začít pro ně pracovat na plný úvazek a být od začátku maximálně užiteční. Bylo by to prospěšné pro studenty i školy. Student co pracuje v oboru vidí na hodinách problémy jinak, umí položit zajímavou otázku, která by jiného nenapadla. Tím prospívá sobě, kolegům i škole. Student může navíc psát diplomovou práci, která bude užitečná právě pro jeho zaměstnavatele.

Jenže chtějí něco takového zaměstnavatelé? Studenta, kterému nabídnou praxi, je těžké si udržet, protože je zajímavý i pro konkurenci. Proč se o něj přetahovat a nabízet mu více peněz či jiné výhody? Je lepší nesnažit se nikoho vychovávat, ale najímat si toho, kdo je schopný chodit do práce včas a čistit si zuby, který si nestěžuje a nechce moc peněz. A takových je. A většina zaměstnavatelů ani nic víc nepotřebuje, protože se o nic víc ani nesnaží. Je těžké si to přiznat, a proto si stěžují a svalují vinu na vysoké školy a absolventy a tvářit se při tom, jak extra důležitý a jedinečný ten jejich byznys je, když jim není nikdo dobrý.

Dobrých vysokých škol a absolventů máme dost. Málo máme dobrých zaměstnavatelů, kteří umí pracovat – na lidech a s lidmi.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama