Stalo se to dneska. Jedu metrem z pracovní schůzky. Jednou rukou zavěšený na tyčce a v druhé Respekt. Na volná sedadla pode mnou si přisedly dvě upravené dámy. Ta starší, asi okolo šedesáti, si na klín položila malý proutěný košík. Zatím prázdný. Ta druhá, asi padesát, si na kolena položila sportovní baťoh. Asi míří na krátký výlet, pomyslel jsem si a četl si dál. Dámy se pustily do rozhovoru.
Po chvíli upoutalo mou pozornost, když ta starší začala vyprávět s pohrdáním v hlase o nějakých cikánkách, které potkala někde ve vlaku a že by je všechny vyházela na nejbližší zastávce ven. Chvilku pak věnovala své obhajobě toho, proč říká cikáni a nikoliv Romové, sic jí to ta mladší rozhodně nijak nevyčítala. Ani mne to nepobouřilo a pokračoval jsem ve čtení.
Náhle mě opět zaujalo, když se jejich rozhovor stočil k tomu, že cikáni jsou takoví od mala a jejich děcka jsou hrozné a nevychovatelné. Ta mladší prohlásila, že je třeba je mlátit už od dětství, od rána do večera. A pak dodala, že nejlépe „baseballovou pálkou“. Nevěřil jsem vlastním uším ani očím. Pode mnou neseděl puberťák, co má na vše radikální názor a hraje si na tvrďáka, ani nějaký neonacista, co chce nabílit svět. Ale paní, možná snad i čerstvá babička, co jede někam na výlet a vypadá jako průměrná upravená a slušná úřednice. A do toho šoku pronesla: „Hitler je měl všechny zplynovat.“
Nevěřícně mi sjela ruka s rozečteným časopisem dolů a zeptal jsem se: „To myslíte vážně?“
Mlčela a zaraženě se podívala, zda mluvím na ni. Zopakoval jsem: „To myslíte vážně?“
„Co posloucháte cizí rozhovory,“ reagovala.
„Jste v MHD,“ kroutil jsem hlavou.
„Vy nevíte, co jsem zažila,“ snažila se do rozhovoru vstoupit ta starší paní, co téma načala. Mladší na mne hleděla.
„Je mi z vás špatně,“ řekl jsem jí zhnuseně do očí, jak nejlépe jsem to uměl, a měl chuť si odplivnout. Vydal jsem se pár metrů dál, abych je už nemusel poslouchat a byl trochu smutný, že mne nenapadlo lepší odsouzení.
„No tak vám je špatně, no tak jděte pryč,“ bylo poslední, co jsem zaslechl a dámy se daly do živého hovoru. Nepochybuji, že jsem z něj vyšel jako největší pražský pravdoláskař, Romofil a obě se ujistily, že jsem beztak cikána viděl jen v televizi a měl bych si zkusit s nimi žít. Klasika.
Já však doufám, že jestli se ta paní teďka chystá ke spánku, tak se jí to všechno v hlavě přehrává a je jí stydno. Snad si začíná uvědomovat, jak moc velkou hloupost řekla a jaké šílené zlo velebila. A doufám, že jen tak dneska neusne. Ani já neusnu. Protože jsem nasraný…že nejde o pár křiklounů okolo Vandase a pár týpků, co rádi mašírují po městech, ale jde o ty malé Hitlery v našich duších, které tam všichni máme, které mohou probudit, pokud se začneme utvrzovat v tom, že jsme více a že nenávist je normální a že je normální schvalovat v MHD genocidu menšiny a nikdo nám neřekne, že jsme idioti.