Reklama
 
Blog | Petr Němec

Proč se soudím o 50 Kč?

 

Proč se soudím o 50 Kč s Komerční bankou? Odpověď může znít jednoduše. Domnívám se, že jsem v právu a proto se bráním u soudu. Pouze kvůli padesátikoruně bych to však jistě nedělal.

 

Jak už se dříve objevilo na stránkách bankovnipoplakty.com i tohoto blogu, je předmětem mého sporu účtování poplatku za „spravování úvěru“. Uvedený poplatek, respektive poplatek za „vedení úvěrového účtu“ označil německý Spolkový soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 7. června 2011, sp. zn. XI ZR 388/10, za neplatný. Soud přitom vycházel z téměř identické právní úpravy, jako té české, což je dáno tím, že předmětné ustanovení německého i českého zákona plyne ze stejné předlohy – Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Rychle se u nás objevily první hlasy právníků i novinářů, že by české soudy měly dojít ke shodnému závěru. Jak však trefně poznamenává Mgr. Ondřej Hruda z Nejvyššího soudu a Právnické fakulty Masarykovy univerzity, nelze očekávat, že by banky samy od sebe uznaly nezákonnost daného poplatku a přestaly jej účtovat. Svůj článek pak Mgr. Hruda uzavírá tím, že dokud se nenajde někdo, kdo by se pustil se svou bankou do soudního sporu, tak se nic nezmění.


Banky spoléhají na bojácného spotřebitele

Když jsem na německý judikát narazil prvně a začal problematiku více studovat, byl text Mgr. Hrudy tím posledním impulzem k tomu, abych se do sporu se svou bankou pustil (pro úplnost uvádím, že vedu jeden spor u finančního arbitra a druhý u soudu). Padesát korun, které své bance platím, není částka, která by mi za tu námahu a peníze stála. Avšak štve mě mentalita banky, že je lepší dělat co nejdéle mrtvého brouka, dokud se s nimi nezačne někdo soudit, a do té doby si poplatek vesele účtovat dál. Ono se jim to totiž vyplatí. Stačí si spočítat, že banky vedou desítky tisíc úvěrových účtů a hypoték a účtují si poplatky 50 až 200 Kč měsíčně.

Reklama

Tohle je ta věc, která mě štve a proč jsem se do sporu pustil. Že někde v sídle banky sedí lidé, kteří uvažují tak, že je sice možné, že si poplatek účtují neplatně, ale rozhodnou se tak činit tak dlouho, dokud to jen půjde. Nebo mají banky tak přesvědčivé právní argumenty, že si jsou jisté, že je poplatek účtován po právu, ale zatím tyto argumenty nikomu nesdělily? Pak jim dávám příležitost před soudem a finančním arbitrem. Komerční banka se totiž zatím omezila pouze na suché konstatování, že účtování poplatku za vedené úvěrového účtu je oprávněné a v souladu se smlouvou a zákonem.

Je tak evidentní, že banky spoléhají na českého spotřebitele, který se bojí ozvat, natož se pustit do soudního sporu s nadnárodním kolosem.

 

Jde mi o 50 Kč, bankám o miliardy

Jako právník vím, že úspěch u soudu nelze nikdy předem zaručit. Po pravdě řečeno, ačkoliv jsem přesvědčený, že můj nárok je po právu a své závěry neopírám jen o argumenty, které použil Spolkový soudní dvůr, počítám i s variantou, že můžu soudní spor prohrát. Je to však otázka možných zisků a ztrát.

Pokud svůj spor vyhraji, nebude to jen výhra jedné padesátikoruny, ale ukážu dalším desítkám tisíců klientů bank cestu, jak se mohou domoci poplatků zpět. Bankám tak jde o miliardy. Pokud spor prohraji, budou se mé ztráty pohybovat v řádu několika tisíců. To je dle mého více než přijatelné riziko.

 

Jdeto.de

Příležitost, jak vybojovat tak velké peníze a pomoci takovému množství lidí, už nemusím nikdy mít. Přiznám se, že ze začátku šlo především o mou právnickou hru a kratochvíli s bankou, ale se zájmem médií i čtenářů se z věci stala vážnější záležitost. Proto jsem se rozhodl sporu věnovat více času, energie i peněz a 1. září jsem spustil webovou stránku www.jdeto.de Na stránkách byl zveřejněn první vzor výzvy bance k vydání bezdůvodného obohacení a postupem času, dle prvních výsledků, přibude i vzor soudní žaloby a návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem.

Spuštění internetové stránky věnující se jen tomuto tématu bylo také logickým vyústěním celé řadě emailů, ve kterých se čtenáři ptali na vzory a zároveň mi vyjadřovali podporu. Za emaily a podporu čtenářům děkuji a tímto jim splácím svůj dluh. A splácím jej bez poplatků 🙂

Jak napovídá adresa www.jdeto.de, je snahou webu také motivovat další klienty banky, aby se rovněž ozvali. V Německu zrušit poplatek šlo. Proč by to nešlo u nás? Jde to. Aby má případná výhra však skutečně něco změnila, je nutné, aby se ozvali i další klienti. A nejen klienti Komerční banky, ale i dalších bank, především těch, které působí i v Německu a jejichž chování vůči Čechům je tak o to horší, protože u našich západních sousedů si už něco takového nedovolí.

V koutku duše taky doufám, že některá banka se zachová aspoň trochu racionálně a poplatek zruší dobrovolně sama, aby se tak vymezila vůči konkurenci a ze situace vytěžila aspoň nějakou pozitivní reklamu, sic by tak musela přiznat, že klienti mohou žádat své poplatky zpět. Ozvat by se však měly především banky, které poplatek neúčtují, neboť jsou jednáním bank, které „možná“ účtují nezákonný poplatek, poškozovány nekalou soutěží. Ve zdravém konkurenčním prostředí bych takový pokus některé z bank očekával. Vysvětlením, proč se tak nestalo, může být i to, že tyto banky staví na reklamě, že u nich je „vedení úvěrového účtu“ zdarma, což je při akceptaci závěru, že takový poplatek by byl neplatný, klamavou reklamou. Aktivita je tak asi jen na spotřebitelích.

Nezbývá než doufat, že finanční arbitr i soud dají mým argumentům za pravdu a spotřebitelé u nás se stanou zase o něco sebevědomější a společnosti, velké i malé, přestanou počítat s tím, že český spotřebitel si nechá všechno líbit.

Aktuality lze sledovat také na facebooku.

 

Text autora vyšel také na www.bankovnipoplatky.com

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama