Reklama
 
Blog | Petr Němec

Vyšší DPH idiota nedělá

 

Argumenty knihkupců, nakladatelů a novinářů jsou pouhou manipulací. Ale já to chápu. Chtějí si zachovat zisky, nechtějí změny a začít šetřit jinde. Třeba přechodem na nová média. Vyšší DPH může být impulzem k rozvoji elektronických médií, která jsou levnější, rychlejší i ekologičtější. Informace se tak stanou dostupnější všem. To je moderní informační společnost. Národu nehrozí debilita ani úpadek. Kdo chce číst, bude číst, kdo nechce, nebude číst ani knihy zadarmo. Že mládež čte méně? Za to stěží může cena knih.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů spustil za hojné podpory médií humbuk v podobě „Výzvy na obranu knih“. Že prý kvůli vyššímu DPH na knihy a tisk začne vycházet méně titulů a malí nakladatelé přijdou na buben. Především však prý celý národ zhloupne. Vše vychází ze zcela správné úvahy ověřené minulostí, že když má někdo něco rád, třeba knihy, cigarety a nebo alkohol, tak jej zvýšení ceny odradí od kupování takového zboží. Takoví jsme totiž my Češi spotřebitelé. Když vláda zvýšila spotřební daň na cigarety a alkohol, rázem přestali všichni kouřit a pít. Na ulicích se už nepovalují špačky ani opilci a jsme všichni mnohem více zdraví, protože pijeme jen vodu. Pivo už není v ČR k dostání a v hospodách se čepuje voda vychlazená na deset či dvanáct stupňů a někde mají i minerální speciály.

Proto nemohu pod palbou katastrofických scénářů poslední dobou vůbec spát a neustále mě budí noční můry o budoucnosti České republiky plné debilů. Sny začínají neškodným obrazem občanů nakupujících v obchodě s nápisem nad dveřmi: „Potravyny“ a končí u negramotné obsluhy jaderné elektrárny Temelín, která neumí přečíst, který knoflík co dělá, a tak se raději dloube v nose, což končí jadernou katastrofou. To se přiznám, že se probudím celý zpocený a občas i s výkřikem a jsem neskutečně šťastný, že v té naší malé zemi zůstali patriotičtí lékaři, co odolali volání vnadných a chlupatých germánských žen, aby nás všechny po té katastrofě ošetřovali a zmírnili dopady hrůzostrašného zvýšení cen knih.

 

Reklama

Nebohá mládež

Média stále přinášejí zprávy o tom, že mladí čtou méně a méně. Prý mladí sedí jen u těch internetů a nerozumí psanému textu, natož aby uměli na papíře pořádně formulovat své myšlenky – a bez chyb.[1] Vyšší DPH pak prý způsobí, že mladí přestanou číst úplně, protože si nekoupí novou knihu. Přitom dneska potkávám v knihkupectví zástupy mládeže, jak se nedočkavě ptá, kdy přijde dotisk Kanta, protože bez něj budou v partě totálně out. A to množství mládeže posedávající na opěradlech laviček v parku, všichni v plandavých kalhotách, kšiltovkách a s knihou ruce, kterou mlčky, za zpěvu ptáčku, hltají. Tohle chce ta zlá vláda zničit? Pfuj!

Nevím, jak to měli novináři, knihkupci a nakladatelé, ale když já byl školák a středoškolák, tak jsem si novou knihu koupil leda v levných knihách. Nové knížky jsem získal jako dárek a taky jsem je pouze jako dárek kupoval. Četl jsem téměř výhradně věci z knihovny a nebo antikvariátu. Nové knihy byly pro mne drahé a to i kdybych DPH neplatil vůbec. Navíc jako náctiletý jsem věděl o mnoha lepších způsobech, kam své kapesné a peníze z brigády investovat.

Údajně však právě chystaný nárůst daně o 10 % bude fatální a způsobí uvrhnutí naší mládeže do temné nevědomosti. Zvláštní, přitom já dostával jako student skoro v každém knihkupectví slevy na ISIC kartu. Například nakladatelství Academia  se chlubí, že na ISIC poskytuje slevu 15 % na svou produkci a 10 % na cizí knihy[2]. Dané slevy tedy snižují cenu knih více, než kolik by studentík zaplatil bez slevy, ale s nulovým DPH. Tedy studenti budou po zvýšení DPH platit stejně a nebo stále méně, než kolik by platili při plné ceně dnes. Mnohem větší hrozbou debility mládeže tak evidentně není zvýšení DPH, ale případné zrušení slev knihkupců, které by mělo mnohem větší dopad na výslednou cenu. Běhá mi mráz po zádech z toho, když si uvědomím, že osud českého vzdělání ležel takovou dobu jen v nevyzpytatelných rukou knihkupců, kteří mohli zrušením slev odsoudit český národ k naprosté nevědomosti, neboť právě těch 10 % slevy, to byla ta magická hranice mezi tím, zda knihu koupíme či ne.

 

Demagogie Svazu

V roce 1993 vyšlo v ČR 8.203 nových titulů, v roce 2009 to bylo 17.598. [3] Dané číslo nás dokonce řadí na špici  Evropy. Média nás dokonce označují za největší čtenáře Evropy a časopiseckou a knižní velmoc.[4] Znamená to tedy, že Češi byli v roce 1993 tupouni, co nečetli, a že dneska jsme všichni sečtělí intelektuálové? Neřekl bych. Proč tedy Svaz argumentuje tím, že zvýšení DPH povede k tomu, že se nebude vydávat tolik titulů? To by mělo znamenat, že přestaneme číst?

Každé zvýšení daní mě štve. Koho ne? Když uvažuji, zda si něco koupím, zajímají mě dvě věci. Můj stav konta a cenovka na zboží. Výše DPH mi je v zásadě u zadku, protože v daný moment je rozhodující konečná cena. Jistě, když se zvýší DPH, všimnu si, že najednou stojí daná věc víc. To ovlivní mou peněženku a tedy přemýšlím, zda si takové ovlivnění můžu dovolit. A u věcí, jako je kniha a nebo pivo, bez kterých chvilku přežiji, případně jejich omezené množství mě zneklidní, ale nezabije, se pochopitelně můžu rozhodnout, že je nekoupím či je koupím v menším množství. To se při pohledu na složenku s nájmem jen tak nerozhodnu, stejně tak nepřestanu chodit méně oblíkaný či začnu méně jíst. Sic je pravda, že se blíží jaro a tedy kabát i pár kilo bych mohl odložit. Podstatné však je, že DPH u knihy mne ovlivní jen minimálně. Buď peníze na knihy mám a nebo nemám. A že na knihu nemám, na to má mnohem větší vliv cena nabití zasrané opencard na další tři měsíce, tak jako tenhle čtvrtek, když jsem při tom u toho okýnka na Karlově náměstí doslova plakal, případně cena elektřiny, nájmu a nebo klaun Kaddáfí, kvůli kterého letí cena ropy vzhůru.

Ostatně dle samotného Svazu tvoří cca 40 % ceny knihy distribuce, přes 20 % tisk, zbytek ceny tvoří náklady nakladatele, autora a DPH.[5] Není mnohem větším pohromou zvýšení ceny pohonných hmot a výše spotřební daně, případně cena elektřiny a tedy solární boom? DPH na knihy jde akorát nejvíce vidět, a tak se útočí jen na něj. Ale problém je především v koupěschopnosti obyvatelstva a celkové ceně knihy.

Je tak absolutní demagogií a i krajním nevkusem, když Svaz českých knihkupců a vydavatelů přirovnává zvýšení DPH na knihy k pohromě nástupu komunismu v roce 1948 a normalizaci po roce 1968. Srovnávat cenzuru a ekonomickou dostupnost knih? Copak vláda uvalila na nepohodlné tituly a autory daň sto tisíc procent? Jistě, vždy je škoda, když je na českém trhu o nějaký titul méně, když se udělá méně překladů. Ale nelze přeci vydávat vše a překládat vše. Pokud není nějaký titul schopen být na našem trhu výnosný, tak prostě nemá pro cílovou skupinu čtenářů takovou hodnotu, aby byli čtenáři ochotni za něj dát i zvýšenou cenu.

 

Papír je jen nosič

Vzhledem ke všem těm manipulacím, polopravdám a lžím je tak pro mne o to více zarážející, že tomuto podlehli i novináři. Ale vlastně i to lze chápat, jde i o jejich živobytí a peněženku. Navíc pokyn majitele novin je pokyn. Pokud ovšem v Respektu Erik Tabery naznačuje, že zvýšení DPH na knihy jde v protikladu s proklamovanou snahou vlády o podporu vzdělání a informovanou společnost, mrzí mě to dvojnásob. Respekt podporující snahy zavést školné na vysokých školách bude najednou tvrdit, že zvýšení DPH na knihy a tisk je proti vzdělanosti? To je obrat o sto osmdesát stupňů a velká účelovost. Informace i vzdělání jsou hodnota. Je v zájmu každého, aby měl informace dostupné, uměl je vyhledávat a především využívat při tvorbě dalších hodnot. Je to investice. Stejně jako je investice školné na kvalitní vysoké školy, je investice i zaplacení vyšší ceny u kvalitního tisku či knihy. Co si budeme povídat, čtení „Botiček od diora“ není něco, co by mělo být v nižší sazbě DPH.

Ano, je pravdou, že je i v zájmu vlády, respektive státu a nás všech, aby byla naše společnost vzdělaná, respektive měla přístup k informacím a vytvářela další hodnoty, je chvályhodné tohle podporovat. Jenže dneska jsme ve 21. století. Informace v knize, časopise či novinách tvoří jen zcela nepodstatnou část ceny. Platíme především za nosič, kterým je papír a za to, že k nám knihu a časopis dovezou. Jenže jsme v době počítačů, chytrých mobilních telefonů, čteček knih a internetu. Informace chceme především rychle a všude. A nevím jak ostatní, ale já s sebou na zádech netahám tuny knih.

Kdo to myslí se vzdělaností a konkurenceschopností naší republiky vážně, neměl by plýtvat energií na boj s DPH u knih, ale měl by se soustředit na boj s cenou telefonních, respektive internetových služeb, cenou IT produktů atd.. 40 % ceny knihy je distribuce. Rozeslání emailem a nahrání do elektronické čtečky či otevření v mobilu stojí kolik? Cenu dostupnosti informace lze tedy prudce snížit. Že někdo chce luxus v podobě tištěné knihy? Proč ne, já to plně chápu a taky miluji tu hmotnou podobu, ale ať se nikdo nevymlouvá, že cena knihy z něj udělá idiota. K informacím se může dostat za zlomek ceny.

Pokud tedy zvýšení DPH povede k útlumu na trhu knih, novin a časopisů, je to impulz k tomu, aby čtenáři i vydavatelé přešli na nový způsob předávání informací. Ten bude nejen levnější, ale i rychlejší. Technické možnosti tu jsou. Pokud se tak stane, můžeme vládě ruce líbat, protože můžeme předběhnout svět a zvýšit naši konkurenceschopnost.

Vyšší DPH z vás idiota neudělá. Ale nechat sebou nekriticky manipulovat a nevidět souvislosti?


[1] To vyvracím tím, že já četl hodně a i dnes jsem čtenářem, ale stejně vždy nadělám chyb jak máku. Takže korelace tady asi nebude :o)

[2] http://www.academia.cz/slevy-pro-drzitele-karet-isic-itic-a-alive.html

[3] http://kultura.ihned.cz/c1-40364710-pocet-vydanych-knih-loni-poprve-klesnul-vyslo-necelych-18-tisic-publikaci

[4] http://finexpert.e15.cz/jsme-casopisova-a-knizni-velmoc

[5] http://www.sckn.cz/docs/stanovisko-zvyseni-dph.doc

FOTO: http://imagebox.cz.osobnosti.cz/foto/james-cole-aka-phat/james-cole-aka-phat.jpg (na obrázku český rapper James Cole, autor trháků jako „Nech si ponožky kurvo“ a nebo „Mílá přívětivá píseň o sraní“)