7. června loňského roku rozhodl XI. senát německého Spolkového soudního dvora rozsudkem sp.zn. XI ZR 388/10 o tom, že poplatek za vedení úvěrového účtu je nezákonný. Rozsudek německého nejvyššího civilního soudu vzbudil rozruch nejen v Německu, ale i u nás.
Argumentace Spolkového soudního dvora je totiž univerzální a relevantní právní úprava Německa a České republiky je více než podobná. Šance, že český soud rozhodne stejně, je tak značná.
O co šlo
V předmětném sporu šlo o měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 2 eura. Soud si kladl otázky: Za co je tato platba poskytována? K čemu uvedený poplatek slouží? Jakou službu klientovi banka za uvedenou cenu poskytuje? – Odpověď je za našimi západními hranicemi stejná jako u nás doma. Klient banky za uvedený poplatek dostává kulové.
Kolik má klient na splátkách platit, kdy má platit a jak má platit, to vše klient vidí ve své úvěrové smlouvě a splátkovém kalendáři. Navíc není neobvyklé, že za další poplatek dostává pravidelný výpis z účtu, na kterém vidí, jaký je aktuální stav jeho splácení úvěru. Úvěrový účet je tak sám o sobě zcela nepotřebný účet, neboť klientovi po poskytnutí úvěru už k ničemu kloudnému neslouží. Německý soud tak došel k závěru, že vedení úvěrového účtu je mnohem výhodnější pro banku, která díky toho může lépe spravovat svou agendu a účetnictví, přičemž klient nedostává nic a ještě za to nic platí. Klient tak v důsledku platí službu, která neslouží jemu, ale bance.
Od uvedených závěrů pak již nebylo daleko k rozhodnutí, že takový poplatek je nezákonný, když jeho sjednání bylo pro spotřebitele zcela zjevně nevýhodné a jedná se o nepřiměřenou smluvní podmínku. A česká právní úprava umožňuje vyvodit zcela totožné závěry.
Reakce u nás
O rozsudku německého soudu informovala mnohá média s tím, že jeho dopady se mohou promítnout také na situace u nás (zde, zde, zde, zde i zde). Banky však zůstaly mlčet a dál si své poplatky za vedení či správu úvěru a úvěrového účtu účtují. A nelze se jim divit. Nejde o malé peníze. Cena uvedeného poplatku se v ČR pohybuje měsíčně od 50 Kč do 150 Kč, někdy i výše. Pokud tak bereme v úvahu poplatek za vedení úvěru ve výši 100 Kč měsíčně, jde ročně o 1.200 Kč. Pokud je takový poplatek vybírán u 100.000 úvěrů, jde o příjem 120 milionů ročně. A to se počítá.
Bohužel platí ono známé, kde není žalobce, není soudce. Banky se dobrovolně vzdávat svého profitu, i nezákonného, rozhodně nechtějí. Jak napsal k tématu Mgr. Ondřej Hruda z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který rovněž působí na Nejvyšším soudě ČR: „Nezbývá tak než čekat, jestli se najde jeden odvážný, který se pustí do sporu se svou bankou“.
Není třeba odvaha, stačí spotřebitelská emancipace a ozvat se.
Na tahu je Komerční banka
Po prostudování německého judikátů a odborných názorů u nás jsem došel k závěru, že je třeba provinilé mlčení českých bank prolomit. A kde jinde začít, než u banky své. Komerční banku jsem tak minulý týden seznámil se svým právním názorem na účtování poplatku „Správa úvěru“ ve výši 50 Kč měsíčně a vyzval ji k vrácení již uhrazených poplatků a zastavení dalšího účtování.
Banka na mou výzvu reagovala písemným vyrozuměním, že mou žádost přijali a nyní přistoupí k jejímu řešení, o kterém mne do 30 dnů vyrozumí. Slušný a standardní dopis.
Komerční banka tak stojí před zásadním rozhodnutím, zda akceptovat argumentaci německého Spolkového soudního dvora, že uvedený poplatek je neplatný, a využije šance být první bankou u nás, která od účtování takového poplatku ustoupí, což může být marketingová výhoda. Nebo může dál držet basu s ostatními bankami, a to do doby, než dojde k pravomocnému rozhodnutí Finančního arbitra či soudu. Není však nikterak vyloučeno, že Komerční banka v řízeních napoprvé uspěje, to je riziko.
Na tahu je tak Komerční banka. Uvidíme, jakou cestou se vydá. Bude první slušnou bankou u nás, nebo první poraženou?