Facebook přináší svobodu

Když časopis Time vybral za osobnost roku 2010 Marka Elliota Zuckerberga, zakladatele a vlastníka sociální sítě Facebook, vzbudila tato volba i jisté rozpaky a kritiku, která poukazovala především na narušování soukromí uživatelů, obchodování s jejich osobními daty a mnozí se nebáli přirovnat Facebook k Velkému bratrovi.

Časopis Time svůj výběr odůvodnil především tím, že Mark Zuckerberk „propojil více jak půl miliardy lidí, zmapoval sociální vztahy mezi nimi, vytvořil nový systém výměny informací a změnil to, jak žijeme své životy“[1].

Jak ukazují poslední dny v arabském světě, byl výběr časopisu Time a jeho odůvodnění zcela správný. Propojení obyvatel přes sociální síť a rychlá výměna informací ukazuje obrovský demokratický potenciál nejen Facebooku, ale i dalších sociálních sítí, když zajišťuje především svobodnou výměnu informací, které nepodléhají cenzorům a tedy zastávají funkci svobodných médií. Dalším přínosem je možnost uživatelů ujistit se ve svém postoji, zjistit že nejsou sami, spojit se a nalézt tak i odvahu.

I v ČR jsme mohli vidět, jak Facebook změnil některé naše demokratické procesy. Dříve veřejná témata často nastavovaly agentury živící se veřejnými průzkumy, které se dotazovaly maximálně 1.500 respondentů. Kdo jsou respondenti a jaká otázka bude vybrána, aby se stala pro veřejnost tématem, to bylo a je záhadou. Občané pak využívali také možnosti vyjadřovat své názory přes zákonem upravené petice a demonstrace.

Dnes občané vytvářejí skupiny na Facebooku, kterými odsuzují, co se jim nelíbí či vyjadřují různé názory a hledají podporu, mnohdy i pro nápady zcela bláznivé. Téma veřejnosti tak může předložit kdokoliv a stejně tak je pro lidi snadnější kliknou, než se někde podepsat na petici, pokud by na ni vůbec natrefili. Především ale média začala přihlížet k argumentaci počtem podporovatelů určité myšlenky na Facebooku a předkládají tato témata politikům. I organizaci protestů přes Facebook není ČR cizí, stačí vzpomenout na vajíčkové kanonády proti ČSSD.

To, co se stalo v Tunisku a dnes se děje v Egyptě, je ukázka síly masy, která se formuje ve svobodném prostoru sociálních sítí, aby se projevila ve skutečném světě, který je nesvobodný a který lidé chtějí změnit. Přesně ty důvody, pro které časopis Time vybral Zuckerberka jako osobnost roku, tedy propojení lidí a nový systém výměny informací, dneska ukazují, že skutečně vedou k tomu, že měníme to, jak žijeme své životy. A národům žijícím v nesvobodě přináší tato změna to zásadní – svobodu. Kdyby Facebook byl Velkým bratrem a nikoliv hlavně nástrojem, který může ohrozit nedemokratický režim, jistě by jej Čína přijala s nadšením a nepřistoupila by k jeho blokování. Že ve svobodném světě je Facebook především nástrojem zábavy a marnění času je věc jiná, ale zcela přirozená, svoboda tisku a pohybu nám po roce 1989 přinesla především bulvár a válení se na pláži v Bibione a Chorvatsku, ale je to naše svobodná volba a pro mnohé to je i štěstím.

Ať události v Tunisku či Egyptě dopadnou jakkoliv, časopis Time ukázal, že jeho volba byla správná, neboť právě důvody, pro které byl Mark Zuckerberk vybrán, daly věci do pohybu. Nezbývá než doufat ve šťastný konec a že nejen obyvatelé Západu budou v budoucnu Facebook používat hlavně k marnění volného času, klábosení s kamarády, sdílením fotek z cest po světě, oslav a k zakládání hloupých skupin.