Ta myšlenka je prostá. Čím víc informací bude veřejná správa[1] zveřejňovat, tím bude jednoduší a pravděpodobnější, že dojde k odhalení šlendriánu či špatného úmyslu. Informace mají svou hodnotu. V případě informací veřejné správy jsou informace hodnotné pro opozici, která může díky odhalení pochybení politické konkurence vyhrát příští volby. V případě nákupu zboží a služeb veřejnou správou, jsou informace hodnotné pro podnikatelskou konkurenci dodavatele, která může objevit předražování a nabídnout veřejné správě levnější varianty. I média jsou motivována ke kontrole informací a odhalovaní kauz, jde o téma, které lidi zajímá. Avšak také občané mohou samostatně či pod hlavičkou různých sdružení a zájmových spolků provádět tuto kontrolu a studium dat. Kolik stálo nové hřiště? Kolik se dalo za novou motorku pro městskou policii? To jsou všechno otázky, které běžné občany každý den napadají. A všechny tyto subjekty provádějí kontrolu zdarma. Nic nás to nestojí. Nepotřebujeme žádné další drahé úřady a kontrolory a kontrolory kontrolorů.
Stačí třeba, aby se ve večerních událostech objevila zpráva o tom, že například na radnici v Karviné nakupují papír 3x dráž, než je běžné a ještě týž večer sednou ve všech obcích v republice opoziční zastupitelé, dodavatelé kancelářských potřeb, místní novináři, ale i zvídaví občané, aby se podívali, zda se náhodou neplýtvá i u nich.
Otevřená data však mohou být ještě jednoduší a přístupnější, pokud se zvolí správný systém okruhu zveřejňovaných informací, forma zveřejnění a katalogizace. Pak by stačilo pár kliků a vyjela by nám přehledná tabulka všech obcí a úřadů, kde by byla data seřazena podle toho, kde utrácejí za kancelářský papír nejvíc a kde nejmíň. A pak bychom se mohli ptát, proč někde platí za balík papírů 120 Kč, když jinde jej nakupují za 80 Kč.
Nejen tomu, jak dosáhnout rozvoje otevřených dat u nás, se věnoval seminář „Otevřená data a veřejná správa: rakouské zkušenosti a jejich využití v ČR“, který proběhl, bohužel bez zájmu médií, na konci února v poslanecké sněmovna pod záštitou poslance Jana Farského z TOP 09 a Starostové. Není náhodou, že konferenci organizoval právě poslanec Farský. Právě on totiž jako starosta města Semily přišel s u nás revolučně přehledným a transparentním zadáváním veřejných zakázek na stránkách města, a to včetně finální smlouvy uzavřené s výhercem. Nevídané. Město Semily se stalo rovněž průkopníkem v podobě e-aukcí, kterými dosáhlo výrazných úspor při nákupu elektřiny a plynu. A stalo se inspirací i pro další města. Je jen dobře, že boji za čisté veřejné zakázky zůstal věrný i jako poslanec a přidal k tomu i téma otevřených dat.
Kdo to myslí s bojem proti korupci a rozkrádání vážně, měl by otevřená data podporovat. Nepotřebujeme vyšší daně. Potřebujeme zajistit, že naše daně budou efektivně využívány a půjdou na to, na co mají jít. Nikoliv do kapes zkorumpovaných politiků, úředníků a „vítězů“ zakázek. K tomu nám stačí informace, které budou veřejně přístupné, lehce zpracovatelné a porovnatelné s jinými. Jde o naše peníze, proto by i informace měly být naše. Pokud se politik či úředník staví k otevřeným datům odmítavě a tvrdí, že nejde o naše informace, ale jeho, musíme si pak klást otázku, zda neudělal i z naších peněz peníze své.
Více o tématu a použití otevřených dat, včetně komerčního, se lze dočíst na stánkách Iniciativy za otevřenou datovou infrastrukturu (www.opendata.cz), kde lze rovněž stáhnout krátkou publikaci Otevřená data ve státní správě, Nová éra rozhodování. Jak může vypadat takové použití otevřených dat lze vidět například na stránkách www.mapyhazardu.cz, www.budovanistatu.cz či www.datablog.cz.
[1] Často se hovoří jen o státní správě, to však není pojem komplexní a otevřená data by se měla týkat také samosprávy, která společně se státní správou tvoří tzv. veřejnou správu.