Reklama
 
Blog | Petr Němec

Na houpačce

Rok 2013 byl pro mne zápasem s bankami.

Tiskové konference, rozhovory, živé vstupy, vydírání, podrazy, obrovské radosti i velká zklamání. Věci, kterým bych v roce 2012 nevěřil, že někdy zažiji. Odnesl jsem si šrámy, ale jsou to zkušenosti. Trnitá cesta, ale jestli vede k cíli, neuhnu z ní.

Dokázat, že banky si účtují protiprávní poplatek za nic a že si Češi zaslouží stejné zacházení jako spotřebitelé v Německu či na Slovensku, není jistě malý cíl – a banky nejsou slabý soupeř. Ostatně jde o miliardy. Avšak ve skutečnosti stačí předložit soudu problém a nechat spravedlnost konat. A vytrvat, než se spravedlnost skutečně zrodí, protože i taková je spravedlnost, nemusí vyplavat u soudu hned na povrch.

Začátek roku 2013, banky začínají rušit poplatek za správu úvěru. Obrovský úspěch, kterého si ani mnozí nevšimnou.

Reklama

V dubnu mělo přijít první rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5. Pan soudce Šalamoun, symbolické. Pokud řeknu, že jsem předtím snad dva měsíce nervozitou nespal, nelžu. Co vše se mi honilo hlavou, to je obtížné popsat, obrovský strach a pocit odpovědnosti.

Když soudce Šalamoun rozhodl, že Hypoteční banka musí klientovi vrátit úvěrové poplatky, protože ujednání o poplatku za vedení a správu úvěru je neplatné, a přisvědčil celé řadě našich argumentů a důkazů, byl jsem obrovsky šťastný. Když jsem viděl precizní odůvodnění rozsudku, byl jsem si jist, že jdeme správným směrem.

Za dva týdny rozhodl Finanční arbitr, že Komerční banka musí vrátit klientovi peníze za poplatek za správu úvěru, neboť ujednání o poplatku je neplatné. Dalo se říct, že člověk prožíval právnický sen a vše začalo vypadat jako pohádka. Ale stejně jako je splněný sen ve skutečnosti vykoupen nespočtem hodin dřiny, není život pohádka, ale drama.

Na konci května rozhoduje opět Obvodní soud pro Prahu 5, ale nyní soudce Holub – poplatek je v pořádku a ČSOB nemusí nic vracet. Rozsudek padl v zázračně rekordním čase 8 týdnů od podání žaloby. Slabé odůvodnění rozsudku odporovalo dokonce tvrzením samotné banky. Člověk pochopil, že tohle nebude jednoduchý boj bez faulů.

V červenci Finanční arbitr otáčí a Česká spořitelna nemusí vracet poplatek za správu úvěru. Je vyrovnáno. Jsme tedy zase na začátku.

Když na podzim přicházejí zásadní střety u Obvodního soudu pro Prahu 4 s advokáty České spořitelny, je už nervozita menší. Udělali jsme maximum a je jasné, že poslední slovo bude mít Ústavní soud a půjde jen o to, která strana bude nucena se na něj obrátit.

Po první dlouhé soudní bitvě vydává soudkyně Eliášová rozsudek a žalobu zamítá. Banka vítězí. Následuje smršť rozsudků té stejné soudkyně a přidávají se i její kolegové. Na celé situaci mne štve, že je evidentní, že se soudy nevypořádávají s celou řadou našich argumentů, odmítají provádět klíčové důkazy (bez odůvodnění) a rozhodně nechtějí používat judikaturu Soudního dvora EU (dříve Evropského soudního dvora).

Je podzim a je jako malovaný. A i v naší kauze je vymalováno. Na soudech prvního stupně prohráváme.

Nic na tom nemění ani ten absurdní fakt, že soudci říkají, že poplatek je určitý, ale každý z nich říká, že obsahem poplatku je něco jiného. Obvodní soud pro Prahu 5 ještě stihne vydat z pera soudce Váni rozsudek, že LBBW musí vracet poplatek, neboť za něj spotřebiteli nic neposkytuje, a Finanční arbitr nález, že GE Money Bank si neoprávněně zvyšuje poplatek za správu úvěru a proto musí vrátit aspoň onen rozdíl mezi sjednaným a zvýšeným poplatkem.

Obracíme se k Ústavnímu soudu, neboť odvolání není přípustné (jde o bagatelní spory do 10.000 Kč) a jen Ústavní soud může rozhodnutí soudů zvrátit. Práce na ústavní stížnosti mne utvrzuje v tom, že přeci pravda a právo musí být na naší straně. Avšak takových přesvědčených písálků už bylo a jak pak se divili… V prosinci posíláme na Ústavní soud první ústavní stížnosti. Teď už to není na nás.

Nahoru a dolů, to byl můj rok 2013.

Co v roce 2014? Přijet do Brna, postavit se a napjatě čekat, co vyjde z úst ústavního soudce, který bude přednášet rozhodnutí. Pokud prohrajeme, bude to obrovské zklamání, ale i tak za námi zůstane velký kus práce, který rozhodně zlepšil stav bankovních služeb u nás. Snad ale vyhrajeme a uděláme z toho drama s dobrým koncem, ze kterého se budou radovat i stovky tisíc českých spotřebitelů.

 

 

 

PS: Děkuji všem kolegům z AK Toman, Devátý a partneři, kteří na kauze odvedli zcela zásadní práci, ale i všem dalším, kteří se kauze věnovali a přispěli mnoha dobrými nápady a postřehy.