Výročí osvobození Osvětimi bychom si měli připomínat. Poslední roky se tak i děje. Od roku 2005 je 27. leden Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. V Osvětimi zemřelo mnoho Čechoslováků, Poláků, Němců, Rusů, Ukrajinců, ale i Francouzů a dalších. Výročí 70 let od osvobození a odhalení tohoto pekla na Zemi je jistě důležitým momentem k pietě a zamyšlení mnoha národů. Centrum připomínkových ceremoniálů by však jistě mělo být v Polsku, v Osvětimi.
Pozvání státníků vítězných mocností – USA, Ruska, Británie a Francie prezidentem Milošem Zemanem do Prahy není šťastné. Ano, určitě je vhodné, že hlava států se rozhodla toto výročí připomenout, a to i pozváním významných světových státníků. Zvláště pokud vztahy mezi jejich zeměmi nejsou v současné době zrovna dobré. Nic také jistě nebrání tomu, aby Praha byla třeba jen jejich zastávkou na hlavní upomínkovou akci v Osvětimi či jinde. Avšak pozvání pouze zástupců vítězných mocností je obrovským diplomatickým faux pas.
Má jít minimálně o setkání všech národů, jejichž občané byli v Osvětimi vězněni a zavražděni. Nepozvání Polska, jehož občané tvořili převážnou část obětí, není šťastné. Prezident Bronisław Komorowski by měl být pozván a jistě by měl co říct, což ukázal ostatně i včera v Praze. Stejně tak i izraelský prezident Re’uven Rivlin by neměl chybět, což by mělo přirozeně hluboký význam a smysl. Zvláště tehdy, když právě v této zemi našli mnozí Čechoslováci svůj druhý domov a Českou republiku pojí s touto zemí dobré vztahy. Ty navíc udržuje i prezident Zeman. Nepozvání Německa je však dle mého diplomatickou ostudou a snad i zlým úmyslem.
Pokud Zeman plánuje, že setkání státníků povede i k debatám o současné krizi na Ukrajině, je nutné říct, že bez Německa se nic nevyjedná. Nebo chce Zeman rozklížit země Evropské unie, když pozval jen Brity a Francouze? Pojmout pietní akt jako setkání „vítězů“ je navíc obrovsky nekorektní a netaktní. Ano, Němci a nacisti byli poraženi, ale i oni byli obětí Hitlera a zla. V Osvětimi a jinde umíralo i mnoho německých občanů nejen židovského původu. Nepřipomíná se porážka nacismu, kterou by navíc oprávněně slavili i Němci, ale osvobození vyhlazovacího tábora, ve kterém umírali lidé všech národností, včetně Němců.
Při letošních oslavách výročí 70 let od vylodění Spojenců v Normandii se připomínkových akcí účastnila i Angela Merkelová, a bylo to tak správné. Úmyslům Hradu tak nerozumím a nelíbí se mi. Prezident Zeman opět nespojuje, ale rozděluje.
Poznámka: Jak po pár hodinách ukázalo, byla to opět hra Hradu, když pozvání se ve skutečnosti týká celé řady představitelů různých států a rozhodně nejde o akci Hradu a iniciativu pana prezidenta. Jak uvedla tisková mluvčí ministerstva zahraničí: „Proč pan Ovčáček akcentoval zrovna pozvání čtyř hlavních představitelů nechápu, jedná se o společnou akci několika organizací.“ Věřím, že se na Hradě pobavili. Polopravda vítězí.